UPOZORNĚNÍ: Od pondělí 26. 6. do pátku 30. 6. je zahradnictví z důvodu inventury zavřené. Více informací
Myslivost
Na území Prahy probíhá myslivecká činnost dle zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti. V zákoně je myslivost definována jako soubor činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři jako součásti ekosystému a spolková činnost směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků jako součásti českého národního kulturního dědictví.
Celé území hl. m. Prahy je rozděno dle charakteru nebo z rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti MHMP na honební a nehonební pozemky. Honební pozemky se sdružují do tzv. honiteb, které musí splňovat určité parametry – velikost, souvislost a podobně. Vlastníci honebních pozemků jsou zastoupeni v tzv. honebním společenstvu, které rozhoduje o pronájmu honitby např. mysliveckému spolku. Na honitbách se provádí právo myslivosti podle mysliveckého zákona.
Hlavní město Praha jako vlastník velkého množství lesních i zemědělských pozemků je členem všech honebních společenstev, jejichž honitby alespoň částečně zasahují na území hl. m. Prahy. Především v okrajových částech a v lesích mimo území hl. m. Prahy (katastrální úřad Říčany) jsou lesy součástí honiteb, které jsou honebními společenstvy většinou pronajaty.
Některé lesy – zejména v zastavěné části území obce – patří mezi nehonební pozemky (např. obora Hvězda, Kunratický les, Hodkovičky, Cibulka, Čimický háj a další). Dojde-li k přemnožení některého druhu zvěře a nárůstu škod na lesních porostech, žádá se v těchto jednotlivých případech o povolení regulačního odlovu.
Lesy hl. m. Prahy zastupují hlavní město Prahu, jako vlastníka honebních i nehonebních pozemků, v řízení vedených podle zákona o myslivosti.
Dále zajišťují redukční odlov zvěře na vybraných nehonebních pozemcích ve vlastnictví hlavního města. Povolení k odlovu vydává příslušný orgán státní správy myslivosti.
Jedná se o pozemky v Kunraticko-Michelském lese, Na Musile, v Troji, Motole, Libni a v Hodkovičkách. Na těchto pozemcích loví převážně spárkatou zvěř (srnec, muflon, divoké prase).
Cílem redukčního odlovu je snížení škod způsobených zvěří především na lesních kulturách a pobytových loukách. Protože se tato zvěř (obzvlášť divoká prasata) často vyskytuje i v obydlených částech města nebo v jeho rekreačně intenzivně využívaných oblastech, je dalším z důvodů také snaha o udržení bezpečnosti obyvatel a návštěvníků těchto lokalit.