Čeština
EnglishVedoucí ošetřovatelka zookoutků
Bc. Lucie Koukolíková
UPOZORNĚNÍ: Od pondělí 26. 6. do pátku 30. 6. je zahradnictví z důvodu inventury zavřené. Více informací
Pražské lesy
Všechny lesy na území hl. m. Prahy se řadí do kategorie lesů zvláštního určení jako lesy příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí (§ 8, odst. 2 písm. c zákona č. 289/1995 Sb., o lesích). V rámci tvorby územního plánu v Praze představují lesy jednu z nejvíce respektovaných a chráněných kategorií zeleně. Pražské městské lesy se rozkládají zejména na obvodu hlavního města, z centra byly téměř vytlačeny. Tvoří je několik menších komplexů a mnoho drobných lesíků roztroušených mezi městskou zástavbou.
V roce 1923 obhospodařovala Praha cca 400 ha lesa. Postupným začleňováním původně samostatných obcí však město přebíralo jejich výměry, až bylo dosaženo současných 2 900 ha. Dnes lesní porosty zaujímají přibližně 10 % z celkové rozlohy města, ovšem velká část těchto lesů se nachází na příkrých svazích a na nepřístupných místech.
Lesy hl. m. Prahy obhospodařují 2 900 ha lesů a lesních luk v majetku města a ve správě odboru ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy a zároveň v nich vykonávají funkci odborného lesního hospodáře. Tuto funkci vykonávají i na převážné většině lesních pozemků soukromých vlastníků.
Na území hlavního města Prahy se nachází téměř 5 000 ha lesů, z toho 2 900 ha v majetku hl. m. Prahy (spravují Lesy hl. m. Prahy).
Mezi nejvýznamnější pražské lesy patří:
Údaj o celkové výměře lesních porostů, které spravují Lesy hl. m. Prahy, vychází z lesního hospodářského plánu platného pro období let 2014 – 2023. Plochy jednotlivých lesních úseků jsou uváděny včetně lesních luk.
Mapa lesních úseků v pražských lesích
Charakter nově zalesňovaných ploch se v průběhu let měnil s tím, jak se měnily samotné důvody zalesňování: od zamezení eroze přes snahy o kultivaci pražského okolí a zpříjemnění pobytu obyvatel v přírodě až po cílevědomé zakládání lesoparků jako míst pro krátkodobou rekreaci obyvatel nově vznikajících sídlišť.
V současné době v Praze každým rokem vzniká kolem 10 hektarů nového lesa. Vysazuje se zejména dub zimní, buk lesní, lípa malolistá, habr obecný, z jehličnatých dřevin pak modřín opadavý a borovice lesní. Ve stávajících lesích, které jsou ovšem v majetku hlavního města Prahy, se provádějí výchovné a obnovní zásahy (např. přeměna smrkových a borových monokultur ve špatném zdravotním stavu na porosty smíšené), obnovy a údržby cest, sběr odpadků, vyvážení košů a sekání luk. V lesích se instalují rekreační prvky, hlavně lavičky a lavice, odpadkové koše, altány, dětské herní prvky, vítací tabule a další.
Středisko Lesy zajišťující lesnickou činnost se člení na 6 lesnických úseků:
| Název | Výměra (ha) |
|---|---|
| Šárka (Šárka, obora Hvězda, Údolí Únětického potoka, Sedlec) | 595,28 |
| Chuchle (Chuchelský háj, Prokopské údolí, Lesopark na Cibulce) | 608,16 |
| Hodkovičky (Modřanská rokle a Cholupický vrch, Kunraticko-Michelský les, Zátiší, Kamýk) | 653,99 |
| Hostivař (Hostivařský lesopark, Milíčovský les) | 292,49 |
| Běchovice (Xaverovský háj, Klánovický les, Čihadla) | 410,68 |
| Bohnice (Čimický a Ďáblický háj, Bohnické údolí, Smetanka) | 404,55 |
| Celkem | 2 965,15 ha* |
* Údaj o celkové výměře lesních porostů, které spravují Lesy hl. m. Prahy, vychází z lesního hospodářského plánu platného pro období let 2014 – 2023. Plochy jednotlivých lesních úseků jsou uváděny včetně lesních luk.
Z názvů úseků je na první pohled zřejmé, kde se v Praze jednotlivé lesní komplexy nalézají a také to, že se v porovnání s lesy mimopražskými nejedná o nijak rozsáhlé souvislé lesní plochy. Jako souvislý les bychom mohli označit pouze lesnický úsek Šárka a Kunratice, lesnický úsek Chuchle se již skládá ze dvou částí – vlastního Chuchelského háje s přilehlými lesíky a Prokopského údolí, mezi které vstupuje dálnice a barrandovské sídliště.
Lesní pozemky ostatních úseků jsou mnohem rozdrobenější, což také klade vyšší nároky na jejich obhospodařování – doprava pracovníků na pracoviště je náročnější, hrozí tu větší riziko vzniku černých skládek, práce se musí provádět v těsné blízkosti zástavby či komunikací atd.
Vedoucím každého lesnického úseku je lesní, který zpravidla bydlí přímo v lese, v hájovně, takže má každodenní přehled o všem, co se v oblasti děje, a je schopen se svými zaměstnanci operativně zasáhnout v případě nenadálých situací, do nichž spadají například větrné polomy nebo požáry, ale také úmyslná činnost neukázněných návštěvníků, při níž dochází k ničení rekreačních zařízení, poškozování lesních porostů, případně i ke škodám na majetku či zdraví ostatních osob, jež se v lese pohybují.
Kromě toho, že lesní organizuje jednotlivé lesnické akce na úseku, je jeho důležitým úkolem sledovat zdravotní stav lesa a realizovat taková opatření, aby nedocházelo k šíření chorob či přemnožení hmyzích škůdců.
Záchranná stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy je součástí příspěvkové organizace Lesy hl. m. Prahy a jejím posláním je pomáhat zraněným a jinak handicapovaným volně žijícím živočichům s cílem vrátit je po zotavení zpět do pražské přírody. Ročně stanice přijme více než 5 000 živočichů a je tak nejvytíženější ze všech záchranných stanic v České republice. V roce 2017 přijala celkem 4 134 živočichů, v roce 2018 4 712 živočichů, v roce 2019 5 368 živočichů a v roce 2020 5 186 živočichů. Záchranná stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy je součástí Národní sítě záchranných stanic České republiky, která sdružuje záchranné stanice v Česku a garantuje vysokou odbornou úroveň péče o volně žijící živočichy.
Organizace Lesy hl. m. Prahy je držitelem povolení Ministerstva životního prostředí k provozování záchranné stanice na území hl. m. Prahy. Záchrannou stanici pro hlavní město provozuje od roku 2012.
Stanice sídlí v pražských Jinonicích, funguje 365 dní v roce a její pracovníci se dvěma zásahovými vozidly několikrát denně vyjíždějí k případům zraněných živočichů po celé Praze. Stanice provozuje pohotovostní nonstop linku 773 772 771, která slouží jako ohlašovna, kde mohou lidé oznámit nález zraněného či jinak handicapovaného živočicha, a zároveň jako telefonická poradna pro veřejnost v otázkách týkajících se volně žijících živočichů a jejich záchrany. Díky telefonickým konzultacím, které pracovníci záchranné stanice poskytují, se leckdy podaří zabránit zbytečným zásahům a odchytům zvířat.