Většinu porostů ohrožuje sucho, imise a tracheomykóza dubu, o něco menší ohrožení představuje zvěř, kůrovec a vítr s následnou možností infekcí houbovými chorobami a náletem dřevokazného hmyzu. Pražské lesy čelí také mnoha negativním vlivům městského prostředí a docílit toho, aby se jejich zdravotní stav postupně nezhoršoval, je velice obtížné. Klademe důraz zejména na preventivní opatření, jako je důsledná likvidace suchých, zasychajících a jakýmkoli jiným způsobem oslabených stromů, které by se mohly stát ohniskem pozdějšího přemnožení škodlivého hmyzu, ve smrkových porostech pokládáme lapáky na kůrovce a instalujeme feromonové lapače. Zároveň také vyvěšujeme velké množství ptačích budek a přikrmujeme zpěvné ptactvo v zimním období, neboť biologická ochrana představuje pro přírodu ten nejpřirozenější způsob, jak zdravotní stav lesa zlepšovat.

Co zužuje pražské lesy a shrnutí jejich zdravotního stavu můžete najít ve výročních zprávách.

Co ovlivňuje zdravotní stav pražských lesů?

1. Sucho, klimatické změny

Pražské lesy trpí srážkovým deficitem: Na území města ročně spadne pouze kolem 500 mm srážek. V průběhu posledních deseti let také došlo k několika výkyvům způsobeným klimatickými změnami (srážky zejména v průběhu jara, průběh teplot v letních měsících atd.).

2. Imise

Imise velmi významně ovlivňují zdravotní stav porostů a v Praze patří k rozhodujícím faktorům, které přispívají k poškození lesů. Přestože v uplynulých letech výrazně poklesl objem imisí SO2, došlo zároveň i ke značnému nárůstu imisí NOx především z automobilové dopravy. Oxidy dusíku budou pravděpodobně ovlivňovat zdravotní stav lesů stále víc, a to nejen v bezprostřední blízkosti frekventovaných komunikací. 

Prakticky u všech dřevin (jehličnatých i listatých) je možné nepříznivý vliv imisí sledovat – zejména NOx, především v blízkosti komunikací. K plošnému odumírání porostů zatím ale až na výjimky v pražských lesích nedochází.

3. Extrémně členitý terén

Velká část pražských lesů se nachází na příkrých a chudých svazích a na nepřístupných místech. To také zvyšuje náročnost péče o les.

4. Houbová onemocnění

Mezi listnáči, zvláště duby se často objevuje tracheomykózní onemocnění, které způsobují houby rodu Ophiostoma., které napadají listnáče, zvláště dub. Příčinou je pravděpodobně celkové oslabení stromů vlivem společného působení řady činitelů, z nichž nejdůležitější je dlouhodobé sucho a imise. Vzhledem ke změnám klimatu a suchu se v posledních letech stále více objevuje nekróza způsobená vřeckovýtrusou houbou voskovičkou jasanovou (Hymenoscyphus fraxineus), jejímž projevem je předčasné vadnutí listů, které pokračuje odumíráním výhonů a větví až celého stromu. Příznaky a průběh onemocnění se liší v závislosti na odolnosti dřevin, stanovištních podmínkách i rozsahu a intenzitě napadení dalšími, například hmyzími škůdci. Od roku 2000 se u dubu projevuje také zvýšený výskyt václavky smrkové (Armillaria ostoyae). 

5. Hmyzí škůdci

Dubové porosty se potýkají s obalečem dubovým (Tortrix viridana) a píďalkou podzimní (Operophtera brumata). V případě jehličnanů se vyskytují lýkožrouti smrkový (Ips typographus), lesklý (Pityogenes chalcographus), modřínový (Ips cembrae). Stromy napadá také krasec borový (Phaenops cyanea) či klikoroh borový (Hylobius abietis). Od roku 2020 plošně monitorujeme výskyt bekyní (Lymantria monacha, dispar).

6. Zvěř

Porosty poškozuje také zvěř (především zimním okusem a vytloukáním). Nové výsadby v exponovaných lokalitách se preventivně oplocují.

7. Člověk

Nesmíme zapomínat ani na škody způsobené člověkem, které rozhodně nejsou zanedbatelné. Jedná se zejména o krádeže sazenic ve větším rozsahu, požáry v kulturách i ve starších porostech, poškozování a lámání kultur i mlazin. Například v Kunratickém lese mívají tyto škody plošný charakter.